Balun 1:4 z nacvakávacích jader






Transformační poměr: 1:4
Funkce: Transformace impedance
Použití: drátové antény (windom, longwire nerezonanční délky, etc...)
Přenesený výkon: 500W


Tento balun je materiálově i postupově naprosto totožný s balunem 1:1 z nacvakávacích jader. Jediný rozdíl tkví v zapojení jednotlivých cívek (vývodů).

Potřebný materiál - 4 kusy dělených feritových jader určených pro koaxialní kabel průměru 13 mm, 1 kus konektoru PL, svorky do panelu, měděná dvojlinka průřezu 0.35 mm2, vodotěsná krabička.

Vezmeme dva (nebo 4 či 6 *) nacvakávacích feritů určených na kabel 13 mm. Sundáme plasty a obě poloviny jednotlivých feritů slepíme (epoxidem nebo sekundovým lepidlem) k sobě. Vznikde tak hranol s dírou. Pak tyto hranoly slepíme k sobe bokem, aby to bypadalo jako dva tunely vedle sebe. Tímto vznikne dvouděrové feritové jádro. Lze slepit takovéto celky i za sebe získat tak jádro pro proudový balun funkční i na nízkých kmitočtech. Pak vineme dvojlinku (průřez 0.35 mm2 - nejlépe s označeným jedním vodičem) tak, že jeden závit jde vždy přes jednu stranu hranolu. Tím vznikne jedna část vinutí. Druhou namotáme na druhou polovinu.

Na jedné straně potom spojíme stejně barévné konce (pokud méme dvojlinku s označeným jedním vodičem). Spojíme tedy červenou na červenou a černou na černou. Na tomto konci bude 50 Ohmů (tedy konektor PL, BNC, atp...). Na druhé straně ale spojíme dvě stejné barvy ale jen jeden pár. Tedy třeba jen černé. Červené ponécháme nezapojené a mezi těmito dvěma vývody bude 200 Ohmů a tedy pravděpodobně nějaké svorky.

Není od věci nainstalovat do krabičky s balunem ještě drátový odpor cca 1 - 5 KOhmů a jeden jeho konec připájet ke stínění koaxiálu a druhý konec odporu připojit pak na hromosvod. Jde o to, aby anténa byla galvanicky uzeměna kvůli statické elektřině (typicky u otevřených dipólů je velký rozdíl napětí mezi oběma rameny dipólu a při připojeném zařízení hrozí zničení vstupu) ale nebyla uzeměna "natvrdo, neb to může dělat neplechu (kmitání hromosvodové soustavy) a rozladí to anténu (bude-li hromosvod kmitat). A drátový odpor (cca 5W) proto, že vrstvový se při větším statickém výboji může přerušit. Drátový funguje zároveň i jako tlumivka, ale naopak hrozí, že se nám na nějakém kmitočtu rozkmitá. Proto to chce proměřit anténní soustavu "bez" a "S" odporem, zda jeho instalace nenainstalovala přídavné komplikace.



Schéma balunu z nacvakávacích jader staženo z internetu


OK2ZAR, 14.2.2012