Balun 1:6 na toroidním jádeře






Transformační poměr: 1:6
Funkce: Transformace impedance
Použití: drátové antény (windom, longwire nerezonanční délky, etc...)
Přenesený výkon: 150W


Postup výroby balunu i potřevný materiál jsou shodné s balunem 1:4 na toroidním jádře. Rozdíl je v zapojení živého konce koaxiálu.

Potřebný materiál - jádro T200-2 1 kus konektoru PL, svorky do panelu, měděná dvojlinka průřezu 0.25 mm2, vodotěsná krabička.

Balun jsem namotal na jádro T200-2 dvojlinkou s průřezem 0.35 mm2. Namotal jsem tolik závitů, kolik se tam vešlo. Tuším 19. Odbočku jsem nejprve zkusil na třetím závitu, ale nebylo to ono. Zkoušel jsem volit odbočku na jiných závitech a nakonec jsem dospěl k ideálnímu stavu. Odbočka se nacházela na 1.5 závitu. Veškeré grafy jsou již s tímto balunem. Ideálním pomocníkem je anténní ananalyzátor, ale PSV-metr poslouží taktéž, když není jiná možnost. Na jádro namotáme dvojlinkou vynutí (celé jádro omotáme dokola, takže začátek a konec dvojlinky budou u sebe. Jednodušší pro orientaci je použít dvojlinku s označeným vodičem (např červený pásek). Spojíme červený začátek s černým koncem. Tam bude zem (stínění koaxiálu). Zůstanou nám dva volné vývody. Mezi nimi je 300 Ohmů a přijdou zapojit na svorky. Střed koaxiálu zapojíme na na odbočku na jednom z vinutí a tu hledáme následujícím způsobem:

Místo antény zapojíme odpor 300 ohmů (150+150 nebo 3x100) a měříme PSV. Hledáme odbočku, kde bude příznivé (co nejlepší PSV) v co nejširším pásmu.

Druhou možností je namotat balun trojlinkou. Tím se nám na jádro vejde méně závitů a pokryjeme tak převážně vyšší pásma, ale nemusíme hledat odbočku, neb je pevně daná. Stačí zapojit podle obrázků.



Schéma zaponeí balunu 1:6 motaného trojlinkou
Staženo z internetu


To samé zapojení ze stránek DK7ZB


OK2ZAR, 14.2.2012