Kdysi dávno jsem si koupil Allamat 27 DTMF za pár korun na Aukru. Rozšiřoval jsem ji, aby byla schopná pracovat (nejen) na povolených 80ti kanálech. Rozšířil jsem ji na (tuším) 400 kanálů. O několik let později jsem si udělal jednoduchý čítač pro potřeby QRP. Náhoda, zvědavost, nebo nuda tomu chtěla, že jsem pojal nápad vyzkoušet, odkud kam rozšířená stanice "chodí". K mému údivu dokonale pokryla amatérské pásmo 29 MHz v FM segmentu (29.520 - 29.700). Dokonce umí i odskoky. No paráda. Problém je v anténě. Originál pendrek s bídou pokryje pásmo základních 40ti kanálů a pendrek pro zmíněné HAM pásmo se neprodává. Rozhodl jsem se tedy anténu vyrobit. Jako nosič, nebo snad jádro, antény jsem použil "duši" z RG213 (pochopitelně bez vnitřního vodiče); kousek od začátku udělal dírku, abych mohl protáhnout drát od středového kolíku TNC; zalepil ho TNC konektoru, povytažený drát z TNC konektoru napojil na smaltovaný měděný drát průměru 0.3 mm a namotal cívku o "nějaké délce" závit vedle závitu a asi 30 cm zbytek ponechal jako zářič a přichytil k nosiči. Délka použitého drátu mě netrápila, vzal jsem nějaký zbytek s tím, že je to stejně první pokus a v úspěch na poprvé nedoufám.

Připojil jsem analyzátor a započalo bádání. Anténa rezonovala někde na 24 MHz s PSV kolem 5ti. Vždy jsem se snažil, aby zářič byl cca 20 cm, aby anténa měla alespoň nějakou účinost.Takže když jsem sestříhal zářič, abych se dostal na vyšší kmitočet, tak jsem odmotal jeden nebo dva závity z cívky (opět zafixoval páskou), provedl měření, zase začal sestřihávat a tak se to opakovalo dokola a dokola. Postupně jsem začal zjišťovat, že je vztah mezi počtem závitů, délkou zářiče, PSV a rezonančním kmitočtem. Nejsem odborník na antény, ale domnívám se, že prodlužovací cívka v patě antény je ovlivňována počtem závitů a to jak po indukční, tak i kapacitní stránce. Takže zmíněným postupem jsem našel bod, kdy rezonance byla na 29.560 MHz při PSV 1.5 a když jsem udělal protiváhu vlastním tělem (stanice / analyzátor držen/a v ruce), tak se PSV vylepšilo na 1.2 a rezonanční kmitočet poskočil o cca 100 KHz. Sekundovým lepidlem jsem zafixoval cívku proti rozmotání (jen dvě kapky na začátku a konci cívky), zářič vpravil do "nosiče" a přetáhl smršťovací bužírkou. Na tomto kmitočtu to anténu rozladilo jen o 50 KHz, takže jako by nic ;-)

Anténa byla odzkoušena ze Strahova do Hostivařského lesoparku (cca 8 - 10 km vzduchem), kde mi Miloš OK1PSU dělal protistanici také s ručkou a naladěným pendrekem. Obešel ochotně celý lesopark, včetně kopce nad přehradou a za celou tu dobu spojení vypadlo jen jednou a to u hráze přehrady. Po tomto testu jsem danou konstrukci prohlásil za funkční. Byl jsem překvapen, jak pěkně tato (zprvu zkušební) anténa chodí. Původně jsem si myslel, že s nastavováním bez analyzátoru, jen tak na slepo, je to horší, ne-li nemožné, ale další opakování stavby ukázalo, že při dodržení pár rozměrů, to jde udělat i s obyčejným PSV metrem. Spodní díl cívky je 3 cm od konce TNC konektoru, pak je 29 mm cívky (závity těsně u sebe drátem 0.3 mm) a pak je cca 17 cm zářiče (také 0.3 mm). Zářič doporučuji ponechat vždy delší, aby bylo co zastřihávat. Pak už stačí jen posadit na PSV metr a zastřihnout na požadovaný kmitočet.

Verze na 51 MHz je stejná, jen cívka má délku 12.6 mm a zářič cca 20 cm.
Krátká verze na 51 MHz má 16.26 mm cívky a 14 cm zářiče. Pozor, změna je velice ostrá.
Verzi na 34 MHz (sdíláky) budu dělat (snad) v dohledné době a parametry zase zveřejním.

Výroba pendrekových antén v domácích podmínkách není složitá a mnohdy se dá vyrobit mnohem lepší kousek, než je originál nebo prodávaná profesionální anténa. Postup výroby a návody na konkrétní antény nejsou příliš rozšířené. Proto doufám, že třeba tento článek někomu pomůže...

Detail začátku antény	Po naladění	Hotovo