Antény - pokusy a (ne)zdary







Budu zde popisovat různé učiněné pokusy na poli anténní historie, které jsem provedl a následně zavrhl.




13.10.2011

Včera mne napadlo vyzkoušet udělat půlvlnnou anténu bez přizpůsobení LC článkem, ale balunem nebo více baluny. Cíl mého snažení: Zkusit, zda je možné zkonstruovat více pásmovou anténu, která by byla na každém pásmu lambda půl a tím pádem nepotřebovala protiváhu a tím pádem ani nevyzařovala po koaxu. Pokud by se mi to podařilo, použil bych to jako základ pro portable vertikál, protože tahat na portablu WINDOMku, dipóly, nebo LongWire je opruz. Myslím v podmínkách, kde není mnoho prostoru. Typicky parkoviště na horské chatě. Třeba na dovolenou jsem si vzal LongWire s tím, že ten stačí někam hodit jeden konec a druhý bude končit v autě. Bohužel parkoviště ani blízké či vzdálené okolí takovou činost neumožňovali. Tehdy jsem si řekl, že vertikál by byl lepší. Jenže bez radiálů, aby byl prostorově co nejméně náročný. Proto se mé snažení upnulo na půlvlnný vertikál. A nejlépe na více pásmový, bez nutnosti něco v patě ladit, přepínat a tak.

Vzal jsem tedy kus volně nalezeného drátu v délce cca 7 metrů (půlka na cca 21 MHz), natáhl přes byt vodorovně, zakončil balunem 9:1 a změřil. Pak mne napadlo namotat kus drátu na cívku, abych dostal fyzicky kratší zářič a opět změřil.


Drát natažen bytem vodorovně v plné délce


S namotanou zkracovací cívkou uprostřed


Tak první zběžné měření ukázalo, že by se to možná mohlo povést. Po namotání cívky uprostřed  (cca 2.5 metru - civka - cca 2.5 metru) se rezonance ukázala na 28 MHz, PSV bylo také přijatelné, ale zajímalo mne, zda to bude vyzařovat po kabelu, nebo ne. Připojil jsem tedy kousek koaxu, nandal na něj indikátor z nacvakávacího feritu, připojil ručku a zaklíčoval na cca 2W. Rafika indikátoru vyletěla jak zplašená. To znamená, že to vyzařuje to jako kráva :-) Tedy prvotní osahání proběhlo a dále budu bádat třeba až venku na "měřící vrbě".



11.5.2015

Půlka a trojnásobná půlka na 2m

Byl jsem požádán kamarádem k sestrojení závěsné celovlnné antény na pásmo 2m. Proto jsem se opět vrátil k myšlence transformace impedance v patě půlvlnné antény pomocí balunu. Proto jsem v GESu nakoupil malá toroidní jádra (dvě železoprachová a jedno feritové - všechny pokrývají pásmo 2M) a namotal baluny různých transformačních poměrů.


První přišlo na řadu jádro T44-0, které jsem namotal "čtyřlinkou" z ATA100 kabelu (80ti žilový kabel určený k HDD). Vešlo se tam pět závitů. Získal jsem tak transformační poměr 1:16 (a na dalších odbočkách 1:4 a 1:9). Metrový kus drátu jsem nechal zapojený na výdodu s poměrem 1:16 a provedl měření. Výsledek byl, na první pokus, více než překvapivý.







Pak jsem namotal balun s poměrem 1:25 na jádro T50-61. Tam se vešlo taktéž 5 závitů. Při tomto poměru už nebyl výsledek nic moc. Přehodil jsem tedy zářič na výstup s poměrem 1:16 a tam byl výsledek ještě lepší než při prvním pokusu, ale rezonance se posunula rapidně dolů a zastřihávání zářiče nikterak napomáhalo.






Dalším pokusem byl poslední balun na feritovém jádře FT50-61, který jsem namotal s poměrem 1:9. Výsledek byl stejný, jako v předchozím případě.






Posledním pokusem byla konstrukce s PI článkem. Na tom není co pokazit a výsledek je předem zajištěn. Perfektní parametry jsou vyváženy nižší šířkou použitelného pásma, ale oproti konstrukcím s balunem má PI článek tu výhodu, že se rezonance nemění s umístěním antény. Nakonec jsem tedy vyměnil zářič o délce 1 metr a dal zářič v celkové délce 3 metry, což je trojnásobná půlka a ani nebylo třeba hýbnout s nastavení PI článku. Místo původního úmyslu (celovlnné antény) jsem nakonec udělal anténu o jednu půlvlnu delší...