Tuner - ATU
Tento článek popisuje stavbu manuálního tuneru s cenou kolem 200,- Kč.
Pro zájemce o stavbu automatického tuneru s cenou kolem 1 500,- Kč odkazuji
na článek Automatický Anténní Tuner
Přestože se vždy snažím stavět antény tak, aby nebylo zapotřebí tuneru,
nelze se mu zcela vyhnout. Jednak se hodí při experimentování a jednak
pomůže, když anténa nemůže. Konkrétně v mém případě se WINDOMka
povedla
suprově, až na to, že po přidání WARCových zářičů zmizela rezonance na
7 MHz a na 3.5 je rezonance na kmitočtu 3.2 MHz. Je to tím, že při
natahování a měření jsem na 3.5 MHz nekoukal, neboť na tomto pásmu mám
tak silné rušení, že jsem nepředpokládál jakýkoli provoz. Nicméně pak
jsem zjistil, že mnoho OK a OM stanic je signálově dost nad rušením,
takže jsem začal koketovat s myšlenkou, zda dostřihnout anténu do
rezonance, nebo to vyřešit tunerem. Vyhrál tuner a to z toho důvodu, že
k zastřižení antény je potřeba koordinace klíčů od střechy protějšího
paneláku a hlavně na to musíme být dva a to minimálně. Stejně jsem si
tuner chtěl udělat pro pokusy s anténama v přírodě, takže jsem šel do
toho. Je to tedy spíš taková partyzánština - vzniklo to opravdu rychle,
proto to ve výsledku vypadá, jak to vypadá.
Typ
konstrukce
Tovární manuální
tunery jsou převážně T články a třeba i Franta OK2FJ má na svých
stránkách pěkný popis ke stavbě. Nicméně přečtení článku od OK2BUH o
tunerech mě přesvědčilo o tom, že když tuner, tak L článek a to z
důvodů, jež OK2BUH uvádí. Zajímavostí je, že továrně vyráběné tunery
jsou T články, ale automatické tunery jsou L články.
Byl jsem tedy
rozhodnut postavit L článek, ale měl jsem specifické požadavky - malá
velikost, nízká hmotnost, nízká pořizovací cena a co nejlepší
funkčnost. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl nedělat cívku vzduchovou,
ale namotat ji na železoprachové jádro T106-2 a vyvést odbočky. Cena
jádra je 60,- korun. Na jádro se vešlo 22 závitů drátu 1.6 mm a odbočky
jsem udělal na 1. 2. 3. 4. 5. a pak každém druhém závitu. Přepínač jsem
koupil někde na burze za 15,- korun. Je dvoupatrový s 2x6 přepínacími
kontakty. Mechanicky jsem jej upravil na 1x12 a měl tedy možnost volit
indukčnost cívky ve 12ti krocích. Kondenzátor pochází opět z burzy a
stál 30,- korun. Původně byl v nějakém rozhlasovém příjímači a má 380
pF + 420 pF. Pak už jen přepínače po 12,- korunách, knoflíky na
hřídelky za stejnou cenu, krabička KP-3 za 35,- korun a dva panelove
BNC konektory po 20,- korunách. Suma sumárum 216,- korun a radosti plno.
Krabičku jsem volil
plastovou z toho důvodu, že kovovou vhodné velikosti jsem nenašel,
plast se dobře vrtá a i jinak je dobrý na práci (v paneláku), je to
lehké jako pírko a když to vylepím samolepící aluminiovou páskou, tak
je to i odstíněné. Je to prasárna, to nepipírám, ale.... ;-) Schéma
jsem drobátko upravil tak, že jedním přepínačim připínam druhou půlku
kondenzátoru paralelně k první. Dvojitý přepínač na zadní straně mezi
BNC konektory slouží pro zařazení (zapnutí) tuneru mezi stanici a
anténu.
Po mechanické práci a
upevnění včech prvků jsem pozapojoval odbočky cívky, přepínače a vše
ostatní, připojil anténu, místo stanice analyzátor a podíval se, zda a
jak to chodí. Nebylo co řešit, chodilo to suprově a nemusel jsem ani
přehazovat odbočky na cívce. zapojil jsem tedy rádio, naladil se na 7
MHz, doladil anténu a zkusil zavolat na pár stanic. Nejdříve na 10W,
pak na 50W a nakonec jsem udělal i pár spojení s plným výkonem 100W.
Nic nejiskří, nehřeje se a tak. Za 216 korun je to solidní, nemyslíte?
A na závěr ještě
upozornění - toto konkrétní
provedení je vhodné pouze na nízko-impedační antény a výkony do 100W.
Pokud
někdo zamýšlí, natáhnout drát lambda 1/2 a bez balunu 1:9
připojit přímo tuner, tak jedině s výkonem do 10W, jinak se nebude
stačit divit, co se to v tuneru děje..... Tedy používat tento tuner jen
tam, kde je nízká impedance (tedy do cca 100 Ohmů).
OK2ZAR,
4.11.2011