Tuner - ATU

Tento článek popisuje stavbu manuálního tuneru s cenou kolem 200,- Kč. Pro zájemce o stavbu automatického tuneru s cenou kolem 1 500,- Kč odkazuji na článek Automatický Anténní Tuner

Přestože se vždy snažím stavět antény tak, aby nebylo zapotřebí tuneru, nelze se mu zcela vyhnout. Jednak se hodí při experimentování a jednak pomůže, když anténa nemůže. Konkrétně v mém případě se WINDOMka povedla suprově, až na to, že po přidání WARCových zářičů zmizela rezonance na 7 MHz a na 3.5 je rezonance na kmitočtu 3.2 MHz. Je to tím, že při natahování a měření jsem na 3.5 MHz nekoukal, neboť na tomto pásmu mám tak silné rušení, že jsem nepředpokládál jakýkoli provoz. Nicméně pak jsem zjistil, že mnoho OK a OM stanic je signálově dost nad rušením, takže jsem začal koketovat s myšlenkou, zda dostřihnout anténu do rezonance, nebo to vyřešit tunerem. Vyhrál tuner a to z toho důvodu, že k zastřižení antény je potřeba koordinace klíčů od střechy protějšího paneláku a hlavně na to musíme být dva a to minimálně. Stejně jsem si tuner chtěl udělat pro pokusy s anténama v přírodě, takže jsem šel do toho. Je to tedy spíš taková partyzánština - vzniklo to opravdu rychle, proto to ve výsledku vypadá, jak to vypadá.

Tovární manuální tunery jsou převážně T články a třeba i Franta OK2FJ má na svých stránkách pěkný popis ke stavbě. Nicméně přečtení článku od OK2BUH o tunerech mě přesvědčilo o tom, že když tuner, tak L článek a to z důvodů, jež OK2BUH uvádí. Zajímavostí je, že továrně vyráběné tunery jsou T články, ale automatické tunery jsou L články.

Byl jsem tedy rozhodnut postavit L článek, ale měl jsem specifické požadavky - malá velikost, nízká hmotnost, nízká pořizovací cena a co nejlepší funkčnost. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl nedělat cívku vzduchovou, ale namotat ji na železoprachové jádro T106-2 a vyvést odbočky. Cena jádra je 60,- korun. Na jádro se vešlo 22 závitů drátu 1.6 mm a odbočky jsem udělal na 1. 2. 3. 4. 5. a pak každém druhém závitu. Přepínač jsem koupil někde na burze za 15,- korun. Je dvoupatrový s 2x6 přepínacími kontakty. Mechanicky jsem jej upravil na 1x12 a měl tedy možnost volit indukčnost cívky ve 12ti krocích. Kondenzátor pochází opět z burzy a stál 30,- korun. Původně byl v nějakém rozhlasovém příjímači a má 380 pF + 420 pF. Pak už jen přepínače po 12,- korunách, knoflíky na hřídelky za stejnou cenu, krabička KP-3 za 35,- korun a dva panelove BNC konektory po 20,- korunách. Suma sumárum 216,- korun a radosti plno.

Krabičku jsem volil plastovou z toho důvodu, že kovovou vhodné velikosti jsem nenašel, plast se dobře vrtá a i jinak je dobrý na práci (v paneláku), je to lehké jako pírko a když to vylepím samolepící aluminiovou páskou, tak je to i odstíněné. Je to prasárna, to nepipírám, ale.... ;-) Schéma jsem drobátko upravil tak, že jedním přepínačim připínam druhou půlku kondenzátoru paralelně k první. Dvojitý přepínač na zadní straně mezi BNC konektory slouží pro zařazení (zapnutí) tuneru mezi stanici a anténu.

Po mechanické práci a upevnění včech prvků jsem pozapojoval odbočky cívky, přepínače a vše ostatní, připojil anténu, místo stanice analyzátor a podíval se, zda a jak to chodí. Nebylo co řešit, chodilo to suprově a nemusel jsem ani přehazovat odbočky na cívce. zapojil jsem tedy rádio, naladil se na 7 MHz, doladil anténu a zkusil zavolat na pár stanic. Nejdříve na 10W, pak na 50W a nakonec jsem udělal i pár spojení s plným výkonem 100W. Nic nejiskří, nehřeje se a tak. Za 216 korun je to solidní, nemyslíte?

A na závěr ještě upozornění - toto konkrétní provedení je vhodné pouze na nízko-impedační antény a výkony do 100W. Pokud někdo zamýšlí, natáhnout drát lambda 1/2 a bez balunu 1:9 připojit přímo tuner, tak jedině s výkonem do 10W, jinak se nebude stačit divit, co se to v tuneru děje..... Tedy používat tento tuner jen tam, kde je nízká impedance (tedy do cca 100 Ohmů).